Anglický mastif

FCI:

Patří do skupiny II. – Pinčové a knírači, molosové, švýcarští horští a salašničtí psi, sekce II. - Molossoidní

Povaha:

A. m. je kombinací důstojnosti, vznešenosti, sebevědomí a odvahy. Je klidný, nevzrušivý, sebejistý, vyrovnaný, naprosto nebojácný a v podstatě dobromyslný. Miluje své majitele, je jim oddaný a v případě potřeby vždy připravený je účinně bránit. Nejlépe se cítí v jejich blízkosti, nikdy by tedy neměl být trvale držen ve venkovním kotci. Hlídá spolehlivě, ale jak je mu vlastní, vždy s klidem a rozvahou.

Je si vědom své fyzické převahy nad případným vetřelcem, štěká obvykle málo, jakoby dobře věděl, že nenechavce odradí pouhým vzhledem. K neznámým osobám se zpravidla chová indiferentně, plachost nebo ostýchavost by samozřejmě byla krajně nežádoucí.

Výchova:

Jeho výchova není většinou při správném postupu komplikovaná, neboť jde o psa inteligentního, vcelku poslušného, vstřícného, ale i citlivého. Základem proto musí být laskavá důslednost. Jeho poslušnost není otrocká, nikdy neztrácí svoji důstojnost a nesmí o ni být připravován zbytečnými příkazy, kterým možná ani nerozumí, protože rozumět jim ho nikdo nenaučil. V takových případech špatně nese i důrazné slovní pokárání, což může dočasně zradit jeho důvěru v majitele jako spravedlivého vůdce „smečky“.

Naopak získat si ho člověk může vřelou pochvalou za splněný pokyn. Stačí patřičně radostná intonace hlasu, posílit ji může příp. pozitivní stimulace ve formě pamlsku.

Vývoj štěňat a mladých jedinců je relativně pomalý, je potřeba jim poskytnout dostatek času. Není tudíž důvod snažit se výchovu uspěchat, fyzicky se nesmějí v té době přetěžovat.

S jinými psy se a. m. snáší dobře, pokud je na ně zvyklý již od raného mládí. Potřebuje tedy také ranou, širokou, systematickou a nenásilnou socializaci. K dětem je přátelský, trpělivý, dobrácký, neměly by ho ale svojí nadměrnou pozorností obtěžovat nebo vyrušovat z klidu.

Stavba těla:

Je to velký, mohutný, silný pes harmonické a kompaktní stavby těla. Max. celková velikost je velmi žádoucí, musí ovšem být provázena patřičnou kvalitou stavby těla a naprostým zdravím jedince. Standard FCI koh. výš. neudává, konstatuje pouze, že je důležitá stejně jako celková mohutnost. Koh. výš. musí být spojena s odpovídající substancí, a. m. musí být nejen velký, ale také statný, nikdy nesmí být při pohledu zepředu, shora nebo zezadu „plochý“.

Hlava má být při pohledu ze všech stran celkově hranatá, žádoucí je, aby byla náležitě široká. Její šířka měřená v nejširším místě jařmových oblouků (tzv. bizygomatická) se má k její celk. dél. měřené od špičky nosu po vrchol týlního hrbolu v poměru 2 : 3.

V klidu nesmí mít dospělý jedinec na čenichové partii příliš výrazné vrásky nebo velké množství volné kůže. Nos je černý, široký, při pohledu zepředu s řádně otevřenými nozdrami, při pohledu ze strany rovný (tvoří přímé pokračování nosního hřbetu), nikdy nesmí být ani zašpičatělý, ani vzhůru zvednutý („ohrnutý“). Okraje obou polovin horního pysku spadají v tupém úhlu od svislé střední brázdičky, která směrem nahoru přechází na nos.

Oční víčka musejí těsně přiléhat k očním bulvám, volná oční víčka jsou krajně nežádoucí stejně jako jakékoli jiné oční problémy. Ušní boltce mají být malé, tenké, nasazené daleko od sebe a co nejvýše po stranách hlavy tak, že při pohledu zepředu tvoří pokračování příčné horní linie mozkovny v jejím nejvyšším bodu.

Hrudník musí být široký a hluboký tak, že zasahuje mezi hrudními končetinami nízko k podkladu. Žebra jsou klenutá, zřetelně zaoblená, zadní musejí být dostatečně dlouhá a zasahují blízko ke kyčlím (daleko vzad), vzdálenost mezi nimi a kyčlemi musí být krátká. Obvod hrudníku je zhruba o 1/3 větší než koh. výš.

Slabiny jsou velmi hluboké, hrudní končetiny musejí délkou i silou odpovídat pánevním končetinám. Lopatky mají být masivní, mírně šikmo uložené, patřičně osvalené stejně jako ramenní kosti. Lokty by měly směřovat přímo vzad, nesmějí být ani vybočené, ani vbočené. Předloktí jsou rovná, silná, mohutných kostí, jejich postoj je (při pohledu zepředu) široký; záprstí by měla být kolmá k podkladu.

Tlapky musejí být velké, okrouhlého tvaru, uzavřené (kompaktní), s klenutými prsty a černě zbarvenými drápy. Pohyb se požaduje energický, současně však lehký a prostorný, plynulý a vydatný, „zabírající hodně půdy“ - vychází z pánevních končetin, které jsou zdrojem výrazného dopředného impulzu (odrazu).

Zbarvení může být aprikot (meruňkové), plavé nebo žíhané (tmavé příčné pruhy na světlejším podkladu). Na čenichové partii, v obličeji a na ušních boltcích může být černá „maska“, která obklopuje oči a končí nad nimi. Velké bílé znaky zepředu na hrudi, jinde na trupu nebo na tlapkách jsou nežádoucí.

 

Chovatelské kluby:

www.moloss.cz

www.mastif-klub.cz

www.kmdpp.eu