Španělský mastin

FCI:

Patří do skupiny II. – Pinčové a knírači, molosové, švýcarští horští a salašničtí psi.

Povaha:

Jde o mimořádně inteligentní, klidné, mírumilovné a zároveň majestátní plemeno. To vše potvrzuje výraz jeho obličeje. Počíná si sebevědomě, zcela sebejistě, ale též velkoryse, neboť si je dobře vědom svojí mimořádné síly a fyzické převahy, kterou však, je-li dobře vychovaný, nikdy nezneužívá a uplatní jen v případě nutnosti.

Ochraně majitele a jeho rodiny („smečky“) není třeba ho učit, je mu vrozená a zpravidla ji začne projevovat už v době dospívání. Nikdy přitom není bezdůvodně agresivní. Hlídání považuje za svoji přirozenou povinnost a ke střežení svěřeného území si vybírá s oblibou nějaké vyvýšené místo, aby měl dokonalý přehled. I když zde zdánlivě odpočívá, bedlivě sleduje okolní dění a je kdykoli připraven zakročit.

Může žít bez problémů celoročně ve venkovním kotci, snáší díky izolační funkci svého osrstění jak mrazy, tak vedra, dokonale šťastný a spokojený v něm však není. Psychicky strádá, stává se zádumčivým a smutným.

Výchova:

Potřebuje pokud možno stálý kontakt se „svými“ lidmi a hlavně dostatek prostoru. I velký kotec jako kdyby na něho působil klaustrofobicky. Jedinou cestou k celoživotnímu bezproblémovému soužití s tímto obřím plemenem, které v kritických situacích nezvládne ani člověk fyzicky velice zdatný, je jeho dokonalá ovladatelnost za všech okolností. Jejím předpokladem je raná, systematická a co nejširší socializace, důležitá dvojnásob u psů, kteří někdy mohou mít v dospělosti sklon vystupovat dominantně vůči psům jiných velkých plemen, a vlídná, ale železná důslednost. Co je zakázáno jednou, musí být zakázáno vždy, co je dovoleno jednou, musí být dovoleno vždy, výjimky neexistují a toto pravidlo musejí respektovat všichni členové rodiny.

S výchovou přitom není nutno nijak zvlášť spěchat, jako jiná obří plemena dospívá š. m. až mezi 2. a 3. rokem života, nicméně je třeba si uvědomit, že již v 6 měsících věku může jeho koh. výška činit 65 – 70 cm (!). Potřebuje majitele klidného, trpělivého, jednajícího konzistentně, od přírody obdařeného přirozenou autoritou, kterou za všech situací dokáže nenásilně prosazovat. Jen takový je schopen z něho vychovat dokonale ovladatelného psa. S většími a poučenými dětmi vychází dobře, ale partnerem jejich her bude jen příležitostně, když se mu bude chtít.

Stavba těla:

Je to velký těžký pes vyvážené stavby těla a impozantních proporcí, velmi silný a svalnatý, s kompaktní kostrou, velkou hlavou a středně dlouhým osrstěním. Formát těla nesmí být čtvercový, délka trupu musí být větší než koh. výška. Žádoucí je funkčně harmonická proporcionalita celkového zjevu v klidu i za pohybu. Není stanovena žádná horní hranice koh. výšky, přednost se dává větším jedincům vyvážené stavby těla. Min. hranice koh. výšky je standardem FCI stanovena u psů na 77 cm a u fen na 72 cm.

Mozkovna musí být mohutná, jak široká, tak dlouhá nebo širší než delší, svrchu při pohledu z boku velmi mírně klenutá. Týlní hrbol se požaduje výrazný. Čelní sklon (stop) má být mírně svažitý, nikoli však příliš srázný.

Čenichová partie je při pohledu zepředu téměř čtvercová a směrem k nosu se mírně zužuje, ale i v jeho úrovni dostatečně široká. Rozhodně nesmí být ostře zašpičatělá. Nosní hřbet je při pohledu ze strany rovný. Nos má být černý, vlhký, velký a široký. Horní pysk překrývá dolní. Okraje pysků musejí být černé. Požaduje se nůžkový skus. Zuby jsou bílé, pevné a zdrav. Dlouhé a ostré špičáky umožňují pevný zákus. Stoličky jsou silné a mohutné, řezáky nemají být příliš velké. Žádoucí je úplný počet premolárů. Patro má být černě pigmentované, s výraznými příčnými patrovými lištami.

Oči jsou v porovnání s hlavou malé, mandlového tvaru, nejlépe tmavé, barvy lískových oříšků. Jejich pohled je pozorný, vznešený, mírný a inteligentní, při kontaktu s neznámými osobami však může být velmi tvrdý a pronikavý. Oční víčka jsou silná, na okrajích černě pigmentovaná. Dolní obvykle odhaluje kousek spojivky.

Ušní boltce by měly být středně velké, zavěšené, trojúhelníkového tvaru, ploché, nasazené nad úrovní linie očí. V klidu přiléhají volně k lícím. Při vzrušení odstávají a v horní třetině jsou jejich zadní části nadzvednuté. Nesmějí být kupírované. Krk tvaru komolého kužele je široký, silný, dobře osvalený, ohebný.

Trup by měl být silný a robustní, vykazuje značnou sílu, ale je pohyblivý a pružný. Horní linie těla má být rovná, vodorovná, a to i v pohybu. Kohoutek musí být výrazný. Hřbet má být silný, svalnatý. Bedra jsou dlouhá, široká a pevná, směrem k slabinám se zužují. Záď je široká.

Ocas nemá být nasazen ani příliš vysoko, ani moc nízko. U kořene je velmi silný a osrstění na něm je delší než na jiných částech těla. V klidu má být zavěšený a dosahuje min. k hleznům, v poslední čtvrtině může být vzhůru zahnutý. V pohybu a při vzrušení zaujímá šavlovitý tvar, na konci je lehce prohnutý, ale nikdy nesmí být obloukovitě zatočený od kořene ke špičce nebo přiložený na záď.

Hrudník je široký, hluboký, svalnatý, mohutný. Vrchol hrudní kosti má být zřetelný, vystupuje při pohledu ze strany před přední okraj ramenního kloubu.

Zbarvení může být různé, nejcennější je jednotně žluté, odstínu lví žlutě, červené, odstínu jelení červeně, černé a vlkošedé. Žádoucí je též žíhané, strakaté nebo s bílým „límcem“ na krku.

 

Chovatelské kluby:

www.moloss.cz

www.kmdpp.eu