Lapinkoira

FCI:

Patří do skupiny V. – Špicové a tzv. primitivní plemena, sekce 3 – Severští pastýřští psi.

Povaha:

Je to naprosto vyrovnaný, přátelský, dobře ovladatelný, pracovitý, houževnatý a odvážný, svému majiteli zcela oddaný pes, který se k němu chová vždy naprosto přátelsky. Je inteligentní a učenlivý.

Výchova:

Protože je dobře ovladatelný, nečiní jeho výchova a výcvik větší problémy. Vychovávat se sice musí důsledně, ale vyžaduje mírný a laskavý přístup, přílišná přísnost způsobí víc škody než užitku, neboť závažně naruší jeho vztah k majiteli. V případě, že je držen jako společenské plemeno, je nezbytné mu zajistit dostatek fyzické i mentální aktivity, nejlépe formou provozování některého z mnoha psích sportů apod. aktivit. Má výborné předpoklady jak pro agility, tak pro tahání vozíku či saní (mushing), obedience, flyball nebo pro soutěže v pasení ovcí (herding trials). V tomto směru však potřebuje určitou předchozí průpravu, neboť práce s ovcemi je přece jen něco jiného než usměrňování a ovládání stád polodivokých sobů, kterou má hluboce zakódovanou.

Výhodou je, že může být celoročně ubytován ve venkovním kotci. Je totiž dokonale odolný vůči zimě, studenému větru a přívalům sněhu. I když ji třeba nebude používat, měl by mít k dispozici zateplenou boudu, aby mohl, kdyby chtěl, vyhledat vhodné mikroklima. Někteří jedinci hůře snášejí letní horka, na to je třeba pamatovat při umístění kotce. Ten musí být chráněn před přímým slunečním zářením a na vhodném, nejlépe na sever orientovaném a neomezenému proudění vzduchu vystaveném místě. Jako společenské plemeno by neměl prožít ve venkovním kotci celý život, potřebuje možnost trávit dostatek času s majitelem a příslušníky jeho rodiny.

Stavba těla:

Je to středně velký severský špic typické stavby těla, mírně protáhlého (obdélníkového) tělesného rámce, dlouhosrstý, se vztyčenými ušními boltci a vzhůru neseným, bohatě a dlouze osrstěným ocasem, který je nesen zatočený nad záď a bedra. Ideální kohoutková výška je u psů 49 cm a u fen 44 cm s povoleným rozpětím + /-3 cm u obou pohlaví. Tělesná hmotnost by měla být max. 25 kg.

Hlava je středně dlouhá, mozkovna má být celkově trochu delší než širší, mezi ušními boltci je lehce klenutá a přiměřeně široká. Podélná čelní brázdička by měla být patrná. Čelní sklon má být zřetelný. Čenichová partie musí být silná, lehce klínovitého tvaru, směrem k nosu se mírně zužuje. Nosní hřbet je rovný, nos černý nebo může odpovídat barvou zbarvení srsti. Čelisti musejí být silné, skus se požaduje nůžkový. Jařmové oblouky mají být zřetelně vyznačené.

Oči jsou poměrně velké, oválného tvaru, tmavě zbarvené, ale mohou také barvou odpovídat barvě srsti. Ušní boltce mají být vztyčené, trojúhelníkového tvaru, u základny široké, středně velké. Jsou poněkud dále od sebe nasazené, velmi pohyblivé.

Krk je silný, středně dlouhý a bohatě, hustě a dlouze osrstěný, naprosto plynule přechází do plecí, svalnatého kohoutku a rovného, velmi širokého hřbetu. Celý trup je statný, bedra jsou krátká a řádně osvalená, záď by měla být středně dlouhá, jen mírně svažitá. Ocas je spíš vysoko nasazený, středně dlouhý, obvykle bývá vzhůru nesený, zatočený nad zádí a bedry. Může být ale nesen i dolů zavěšený s lehce vzhůru zahnutou špičkou, takže má tvar stranově obráceného písmene „J“. Vždy je hustě a dlouze osrstěný.

Hrudník, který tvoří oválně klenutá žebra, má být poněkud protáhlý, dosahuje téměř k loktům. Předhrudí musí být zřetelné, břicho přiměřeně vtažené, ale spodní linie těla od hrudníku ke slabinám stoupá jen slabě.

Končetiny musejí být rovné, silných kostí, volné části hrudních končetin jsou vzájemně rovnoběžné. Lokty jsou poněkud pod dolním okrajem hrudníku, předloktí musejí být silná, kolmá k podkladu, zápěstí jsou pružná, záprstí lehce zešikmená, středně dlouhá. Tlapky mají mírně oválný tvar, prsty klenuté, sevřené a hustě osrstěné. Nášlapné polštářky by měly být pružné a prostory mezi nimi pokryté hustou srstí.

Pánevní končetiny jsou mocných kostí, silné, rovné a vzájemně rovnoběžné, zřetelně zaúhlené. Stehna by měla být přiměřeně dlouhá, dosti široká a mohutně osvalená, bérce se požadují dosti dlouhé, šlachovité. Hlezna mají být dost nízko nad podkladem. Nárty jsou poměrně krátké a k podkladu kolmé. Paspárky považuje standard FCI za nežádoucí.

Osrstění je bohaté, sestává z krycí srsti a podsady. Krycí srst je dlouhá, drsná, lesklá a hustá, na předních stranách končetin má být krátká, zezadu na předloktích a stehnech zřetelně delší. Kratší je také na hlavě, v obličeji a na ušních boltcích. Naopak na krku, na hrudi a na hřbetě je delší. Podsada musí být velmi hustá, měkká.

Všechny barvy srsti jsou možné, nejobvyklejší je medvědí hnědá s bílými odznaky na krku, hrudi, tlapkách a špičce ocasu. Přípustná je i bílá barva s krémovým nádechem a ojedinělými hnědými znaky nad očima, na tlapkách a na špičce ocasu. U skvrnitého zbarvení musí převládat základní barva nad bílou.

Všechny odchylky od požadavků standardu musejí být pokládány za vady a hodnoceny přesně podle stupně závažnosti s ohledem na zdraví a pohodu psa nebo feny. K vadám patří nedostatečné vyjádření pohlavního typu (psi vyhlížející jako feny a feny, které vypadají jako psi), lehká hlava, nedostatečně patrný stop, dopředu klopené ušní boltce, ocas nesený trvale pod horní linií těla, nadměrné nebo nedostatečné zaúhlení pánevních končetin, absence podsady, krycí srst přilehlá nebo kučeravá, nezřetelná základní barva srsti.

 

Chovatelský klub:

www.kchmpp.cz