Posávský honič

FCI:

Posávský honič patří do skupiny VI. – Honiči, barváři a plemena příbuzná, sekce – Honiči.

Povaha:

Doma je to poslušný a na majiteli závislý pes vynikajících povahových vlastností a mírně živého temperamentu. V honitbě si počíná horlivě a samostatně, je zvyklý rozhodovat se podle aktuální situace sám, na základě vlastního uvážení a zkušenosti. Pracuje naprosto spolehlivě.

Stavba těla:

Je to středně velký statný pes obdélníkového tělesného rámce. Dél. těla přesahuje koh. výšku o 10 – 15 %. Koh. výška činí 46 – 58 cm, u psů ideál. 50 cm a u fen 48 cm.

Hlava je dlouhá, úzká, její délka činí 20 – 24 cm. Mozkovna má být při pohledu ze strany v čele mírně klenutá. Při pohledu shora je oválného tvaru, nepříliš široká. Podélná čelní brázdička má být výrazná stejně jako týlní hrbol.

Nos je široký, černý, načernalý nebo tmavě hnědavý. Čelisti a zuby mají být silné, žádoucí je úplný a pravidelný nůžkový skus.

Oči jsou velké, s tmavými duhovkami a očními víčky těsně přiléhajícími k očním bulvám. Jejich výraz je měkký.

Ušní boltce jsou zavěšené, přilehlé k lícím, ploché, tenké, na vrcholcích zaoblené. Mají být dlouhé jako nosní hřbet a nataženy bez násilí kupředu dosahují k ústním koutkům. Krk by měl být středně dlouhý a silně osvalený, při pohledu ze strany v šíji lehce klenutý. Jeho osa je v poměru k horní linii těla šikmá. Kůže na něm těsně přiléhá, netvoří na hrdle lalok.

Ocas je nasazen v prodloužení horní linie těla. Je středně dlouhý, u kořene silný a dosahuje maximálně k hleznům. Měl by být šavlovitě prohnutý. Delší srst na jeho spodní straně tvořící „kartáč“ je přípustná.

Hrudník musí být dlouhý, široký a hluboký. Hrudní končetiny mají být při pohledu zepředu rovné a kolmé k podkladu. Jejich postoj je široký. Při pohledu ze strany jsou jejich volné části od loktů k tlapkám směrem kupředu mírně zešikmené. Tlapky jsou spíše „kočičí“ (okrouhlé) než „zaječí“ (protáhle oválné), s těsně sevřenými prsty. Nášlapné polštářky mají být pružné, odolné, drápy silné, pigmentované. Pánevní končetiny jsou při pohledu ze strany lehce od kyčlí k podkladu směrem dozadu zešikmené.

Kůže má být pružná a na celém těle přiléhá těsně ke kosterní svalovině a podkoží, nikde netvoří vrásky a záhyby. Srst je dlouhá 2 – 3 cm, tuhá, hustá a ploše přilehlá. I břicho musí být dobře osrstěné, srst na něm, na spodní straně ocasu a na zadních stranách končetin je poněkud delší.

K vylučujícím vadám náleží agresivita nebo bázlivost, čenichová partie na konci příliš zašpičatělá nebo velmi tupě zakončená, příliš mohutná, pronesený nosní hřbet s „ohrnutým“ (vzhůru směřujícím) nosem, zkrácení obou čelistí, předkus nebo podkus dolní čelisti, skus klešťový, nepravidelný či zkřížený, tzv. skelné (bělavě zbarvené) oči, ušní boltce příliš krátké, vztyčené, moc vysoko nebo velmi nízko nasazené, ocas na konci hákovitě zahnutý, nesený k jedné straně, s „vlajkou“ (zespoda příliš dlouze osrstěný), nadměrně dlouhá srst.

 

Chovatelský klub:

www.klubhonicu.com