Srbský honič

FCI:

Srbský honič patří do skupiny VI. – Honiči, barváři a plemena příbuzná, sekce – Honiči.

Povaha:

Povahově je dobromyslný, milý, přátelský, laskavý, spolehlivý, ale také značně sebevědomý, temperamentní, čilý a energický. Může být i příjemným společenským psem, žije-li ve vhodných podmínkách, není-li odsouzen k trvalému pobytu ve venkovním kotci či má-li alespoň každodenní úzký kontakt s lidmi, dokáže být přítulný a má vřelý a veskrze přátelský vztah k majiteli a jeho rodině. Bývá pak i hravý.

Výchova:

Potřebuje majitele vlídně, ale neústupně důsledné, laskavé, trpělivé a vytrvalé, nadané přirozenou autoritou, kteří jsou současně schopni empatie a umějí se psem navázat vztah založený na vzájemném respektu a důvěře.

Podle těch, kteří těmito vlastnostmi a schopnostmi neoplývají, jde o psa tvrdohlavého až svévolného. To je však pouze důkaz toho, že se nedokážou nebo nechtějí přizpůsobit jeho plemenným a individuálním zvláštnostem a při výchově a výcviku jim nejde o nic jiného než psa tzv. zlomit a přizpůsobit k obrazu svému.

Takový přístup opravdu může vést k zatvrzelosti. Snaha učinit z něho po zlém psa zcela povolného a otrocky poslušného je nejspolehlivější cestou k jeho úplnému zničení po stránce pracovní i psychické a mohla by vést až k defenzivní agresi. Naopak při správném postupu dokáže být s. h. výkonným psem loveckým a současně i sympatickým společníkem.

Stavba těla:

Jde o středně velkého honiče pevné stavby těla. Koh. výška činí u psů 46 – 56 (ideál. 51 – 52) cm a u fen 44 – 54 (ideál. 48 – 49) cm. Tělesný formát je obdélníkový, délka těla měřená od vrcholu hrudní kosti po sedací hrbol na pánvi by měla být asi o 10 % větší než koh. výška.

Hlava je protáhlá, její délka odpovídá 45 % koh. výšky. Nos je dosti velký, vždy černý. Chrup se požaduje úplný, zuby jsou mohutné, žádoucí je pravidelný a úplný nůžkový skus, klešťový se však také připouští.

Oči mají být středně velké, oválné, poněkud zešikmené, tmavé. Duhovka má být co nejsytější. Jsou dokonale uzavřené, oční víčka těsně přiléhají k bulvám. Jejich okraje musejí být tmavé, nejlépe černé.

Ušní boltce jsou zavěšené, vysoko nasazené, spíš tenké než tlusté, přiměřené délky i šířky, na vrcholcích více méně oválně zaoblené. Těsně přilehají k lícím. Krk je silný, téměř tak dlouhý jako hlava a jeho osa svírá s horizontálou úhel 45 – 50 °.

Ocas má být jejím plynulým pokračováním. Je silný u kořene a postupně se směrem ke špičce zužuje. Ta dosahuje k hleznům, když je nesen dolů zavěšený. Může být rovný nebo mírně vzhůru prohnutý, nikdy nesmí zasahovat nad úroveň horní linie těla. Má být hustě osrstěný a delší srst na jeho spodní straně tvoří nevýrazný „kartáč“.

Hrudník musí být prostorný, jeho hloubka představuje 50 % koh. výšky a obvod měřený těsně za lokty je o 20 % větší než koh. výška. Předhrudí není příliš výrazné a při pohledu zepředu má oválný tvar. Hrudní končetiny jsou silné, dostatečně osvalené, v postoji vzájemně rovnoběžné. Tlapky hrudních končetin jsou tzv. kočičí (okrouhlé), s těsně sevřenými prsty. Pevné drápy mají černou barvu.

Pánevní končetiny musejí být silné, ploše, ale mocně osvalené, v postoji navzájem rovnoběžné. Tlapky pánevních končetin jsou delší než tlapky hrudních končetin, ale i jejich prsty musejí být těsně sevřené. Drápy mají být pevné, černé barvy a nášlapné polštářky dostatečně pružné a odolné vůči oděru a zraněním.

Osrstění sestává z krátké, husté, lesklé, tvrdé, dokonale přilehlé („uzavřené“) krycí srsti a husté, měkké podsady. Poněkud delší je krycí srst na zadní straně stehen, na kohoutku a plecích a na spodní straně ocasu, kde tvoří řidší „kartáč“.

Zbarvení srsti je červenožluté až rezavě červené (odstínu liščí červeně) s černým „sedlem“ nebo „pláštěm“, který zasahuje až k hlavě a tvoří dvě skvrny kolem obou očí. Zepředu na hrudi může být malá bílá skvrnka o průměru do 2 cm.

K vylučujícím vadám patří agresivita nebo bojácnost, chybění zubů (toleruje se však absence dvou 1. premolárů, P1), předkus nebo podkus dolní čelisti, „skelné“ nebo „porcelánové“ (bělavé nebo bíle zbarvené) oči, příliš dlouhý trup, ocas zatočený do kruhu, nesený vysoko nebo v oblouku nad zádí, hákovitý a uhýbající do strany.

 

Chovatelský klub:

www.klubhonicu.com