Lhasa Apso

FCI:

Lhasa Apso patří do skupiny XI. – Společenská plemena, sekce – Tibetští psi

Povaha:

Je to čilý a sebevědomý, nebojácný, pozorný a vyrovnaný pes, který je poněkud rezervovaný k cizím osobám a věrně svému původnímu poslání si počíná ostražitě. Jeho citlivému sluchu neunikne sebemenší šelest, na který ihned upozorní svým silným a zvučným hlasem. K majiteli a příslušníkům jeho rodiny je však přítulný a něžný.

Je rád středem pozornosti a váží si jí, nicméně se nikdy nevzdává své charakteristické hrdosti a v žádném případě se nedoprošuje. Rád majitele potěší, dovede být milý, chce být v jeho bezprostřední blízkosti, ale zůstává osobností, která se jen tak nevzdá své nezávislosti. Přitom je však také emotivní a oduševnělý.

Vůči neznámým osobám bývá zpočátku opatrně ostražitý, ale je připraven se s nimi poměrně záhy sblížit. Důležitým předpokladem takového chování je ovšem raná a široká socializace. Nesocializovaní jedinci umějí být vůči neznámým lidem velice neústupní. Řádná socializace je nutná také pro dobré vztahy s dětmi a cizími psy, příp. i s jinými doma volně drženými drobnými domácími zvířaty. Není vhodný jako společník úplně malých dětí, ty starší je třeba poučit, že není oživlou plyšovou hračkou, se kterou by si mohly dělat, co se jim zachce.

Výchova:

Může ho vlastnit i úplný začátečník, pokud je schopen si při jeho výchově počínat sice laskavě, ale naprosto důsledně. Nedokáže-li to, může z něho vychovat malého, ale nepříjemného tyrana.

Stavba těla:

Jde o dokonale vyváženého, robustního, bohatě osrstěného psa, kterému srst na hlavě spadá přes oči (nesmí mu však bránit ve výhledu) a tvoří bohatý vous a licousy. Ideální koh. výš. činí asi 25,4 cm, feny jsou o něco menší.

Mozkovna je přiměřeně úzká a za očima se poznenáhlu svažuje. Svrchu nemá být ani zcela plochá, ani vyklenutá a nikdy nesmí být jablkovitá (zakulacená).

Čenichová partie je asi 4 cm dlouhá, nikoli však kvadratická. Vzdálenost od špičky nosu po stop odpovídá zhruba 1/3 celk. dél. hlavy měřené od špičky nosu po okraj týlní krajiny lebky.

Žádoucí je těsný podkus horní čelisti (hornočelistní řezáky jsou při zavřených ústech těsně za řezáky dolnočelistními). Řezáky mají být uspořádány v co možná nejširších a nejvyrovnanějších řadách. Žádoucí je plnochrupost (42 zuby v trvalém chrupu).

Oči jsou tmavé, oválného tvaru, střední velikosti, ani příliš velké nebo vypoulené, ani moc malé nebo zapadlé. Směřují přímo vpřed a bělimu nemá být vidět ani nahoře, ani dole. Ušní boltce jsou zavěšené, bohatě osrstěné.

Ocas je nasazen vysoko a nesen nad hřbetem, nikoli však ve tvaru „ucha“ od hrnce. Často bývá na špičce háčkovitě zahnutý. Musí být bohatě osrstěný.

Hrudní končetiny jsou rovné, bohatě osrstěné. Pánevní končetiny jsou silné, svalnaté, přiměřeně zaúhlené a bohatě osrstěné.

Srst je dlouhá, bohatá, těžká (splývavá), rovná, tvrdá, nikdy vlnovitá nebo hedvábná. Podsady má být přiměřené množství. Osrstění nesmí být nikdy tak bohaté, aby psu bránilo ve volném pohybu. Zbarvení může být zlaté, pískové, medové, tmavě šedé, břidlicově šedé, kouřově šedé, vícebarevné, černé, bílé nebo hnědavé.