Naříkání

12.9.2016 Odpovědi: 1 Redakce Brit

Dobrý den, mám problém se svou 15ti měsíční fenkou anglického kokršpaněla. Pokaždé když odejdu do práce začne prý velmi úpěnlivě štěkat a kňučet, sousedé si neustále stěžují. Ptala jsem se svého veterináře, zda by mi mohl pro mého psa nějaké předepsat uklidňující léky, aby tak neřvala. On mi je však vymluvil s tím, že by jí to poškodilo játra. Zkoušeli jsme i antištěkač, ale nezabírá. Já samozřejmě vím, že můj pes kňučí a štěká, protože je jí smutno, že je doma sama, ale sousedé jsou neúprosní. Nezbyvá než jí dát do psího útulku, což samozřejmě nechci, ale už opravdu nevím, co dělat. Za radu Vám budu velmi vděčná. Předem děkuji a přeji krásný den.

Výchova Americký kokršpaněl

Odpověď na otázku

  • Redakce Brit

    12.9.2016

    Zdravím, tady je každá rada drahá a řešení je dost komplikované. V první řadě je škoda, že se ozýváte až teď, když je fenka už skoro dospělá, ale dá se to ještě zvládnout. Jde o to naučit fenečku na samotu a hlavně na to, aby pochopila, že se jí neztratíte, když někam odejdete. Připravte se na to, že tohle učení je běh na dlouhou trať. Takže začíná se tak, že kdekoliv, kde budete mít s fenkou chvilku, jí dejte povel "místo, zůstaň" a budete trvat na tom, že na tom místě zůstane, i když poodejdete kousek stranou. Až Vám bude zůstávat na místě, tak totéž uděláte doma a odejdete do vedlejší místnosti. Fenka ale nesmí jít za vámi. Zprvu se budete k ní vracet po několika vteřinách, později po minutách. Pokaždé, když se k ní vrátíte, musíte jí hodně pochválit a po několika opakováních je nejlepší jí vzít na chvilku ven, aby si zvykla, že po příchodu páníka následují příjemné záležitosti. Až vám fenka na místě v místnosti vydrží asi tak minutu, tak začnete zavírat dveře, aby si zvykla, že je v místnosti sama a páník zmizí. Nedovolte jí škrábat na dveře, kňučet či štěkat. V takovém případě musíte k ní hned jít a říct hodně přísně "nesmíš" a nedovolit jí, aby se k vám lísala. Intervaly, po které budete fenku nechávat samotnou v místnosti budete postupně prodlužovat tak, abyste v závěru mohla v klidu odejít. Tímto způsobem by se měla fenečka naučit, že páníci ji nikde nenechají a že se k ní, byť i po dlouhé době, vždycky vrátí. Znovu opakuji, tohle je běh na hodně dlouhou trať, ale stojí to za to. Jsem rád, že máte rozumného veterináře. Ono totiž nejde jen o játra, ale o to, že nepříjemné pocity ze samoty psisko cítí, i když je pod prášky. Jenom je k sobě nepustí, ale mozek je vnímá. A když vliv prášků odezní, tak na psisko dolehne depka s ještě větší silou než bez prášků. Navíc žádné léky nezklidní zvíře na tak dlouhý čas, jakým je pracovní doba. Moc Vám držím pěstě, s pozdravem, Martin Kváš

    Odpovědět

Pro přidání otázky se přihlašte.