Mops

FCI:

Mops patří do skupiny XI. – Společenská plemena, sekce 11 - Malí molossoidní psi.

Povaha:

Povahově je to pes s nesmírným šarmem, přítulný a družný, silně fixovaný na majitele a členy jeho rodiny. Nepatří v žádném případě do venkovního kotce, musí žít trvale s lidmi, jen pak je šťastný a učiní šťastnými také je. Nesmírně citlivě vnímá náladu panující v rodině a dokáže ocenit pozornost, kterou mu lidé věnují.

Přes své prakticky stále důstojné počínání umí být hravý, veselý a roztomilý. Je inteligentní, vyrovnaný, přizpůsobivý a plný života. Rozumí si s dětmi, dobře vychází s jinými malými volně drženými domácími miláčky a i k neznámým lidem je přívětivý.

Výchova:

Výchova musí být sice důsledná, ale vlídná a něžná. Žádné tresty s výjimkou pokárání s markantně vyčítavou (nikdy zlostnou nebo výhrůžnou!) intonací hlasu (bez zvyšování jeho intenzity!) nejsou potřebné.

Vzhledem ke svojí velikosti může žít i v malém městském bytě. Ve spánku bývá poněkud akustický (chrápe). Mimořádnou pozornost je třeba mu věnovat za letních veder, především pokud je současně vysoká vlhkost vzduchu, kdy mu hrozí dýchací obtíže. Měl by mít v té době možnost, kromě nezbytných a zkrácených vycházek nerušeně odpočívat na relativně chladném místě. V létě při přepravě na delší vzdálenosti autem bez klimatizace se musí počítat s častými přestávkami, možností odpočinku ve stínu a napití ne zcela studené vody.

Vzdor zavalité stavbě těla je m. obratný a čilý, takže se může po patřičné přípravě zúčastňovat i soutěží v agility nebo obedience. Vzhledem ke své ochotě spolupracovat a vyhovět majiteli trénuje za příhodných klimatických podmínek rád, neboť je to pro něho vítané mentální zaměstnání.

Při výcviku, stejně jako při výchově, je nutno k němu přistupovat s maximální vlídností. Potřebná je rovněž pozitivní stimulace formou nadšeného chválení s odměnou v případě úspěchu či radostného povzbuzení tehdy, když se všechno nedaří tak, jak by mělo.

Stavba těla:

Je to malý pes statné stavby těla a vysloveně kvadratického tělesného rámce, podsaditý, vyvážených proporcí, pevně osvalený. Představuje „multum in parvo“ (mohutnost v malém). Těl. hmot. činí 6,3 – 8,1 kg.

Hlava je velká, kulatá, nikoli však jablkovitá. Mozkovna je bez prohlubní, kůže na ní tvoří zřetelné vrásky.

Žádoucí je neveliký předkus dolní čelisti, za krajně nežádoucí se pokládá nepravidelný nebo zkřížený skus, stejně jako jazyk a zuby, jež jsou vidět při zavřených ústech. Dolní čelist musí být široká, s řezáky uspořádanými v jedné, nebo téměř jedné, řadě.

Oči musejí být tmavé, velmi velké, okrouhlé, něžného až starostlivého výrazu, lesklé, při vzrušení plné života. Ušní boltce jsou tenké, malé, měkké jako černý samet, buď dozadu složené, takže je vidět jejich vnitřní strany, anebo dopředu klopené s vrcholky přiloženými k lícím a směřujícími k očím, jejichž vnitřní strany vidět není.

Ocas má být vysoko nasazený, co nejtěsněji stočený na bedrech, velmi žádoucí je dvojité zatočení připomínající trubku postilióna.

Hrudní končetiny jsou patřičně silné, rovné, přiměřené délky, kolmé k podkladu. Pánevní končetiny musejí být velice silné, patřičně dlouhé, kolmé k podkladu, při pohledu zezadu rovné a navzájem rovnoběžné.

Srst je jemná, hladká, měkká, krátká a lesklá, nikdy nesmí být hrubá, vlnovitá či zvlněná. Barva může být stříbrná, oranžová (aprikot), plavá nebo černá. Každá z barev musí být čistá, aby byl zřetelný kontrast mezi ní, tzv. úhořím pruhem (tmavým úzkým podélným pruhem táhnoucím se bez přerušení od týlního hrbolu nad páteří až ke kořeni ocasu) a tmavou „maskou“ v obličeji. „Úhoří pruh“, „maska“, ušní boltce, okrouhlé skvrny na lících a skvrna na čele (zvaná „diamant“) musejí být ostře ohraničené a co nejčernější.