Skotský teriér

FCI:

Patří do skupiny III. – Teriéři, sekce 2 - Nízkonozí

Povaha:

Zájem veřejnosti si vysloužil nejen nezaměnitelným zjevem podtrženým typickou úpravou srsti, ale také povahou – chová se vždy ostražitě a je obrazem značné síly a aktivity „v malém“. Je to pes malý tělem a velký duší, vždy připravený jít kamkoliv a udělat cokoliv. Navzdory krátkým končetinám je hbitý a aktivní. Počíná si důstojně, je naprosto nebojácný, sebevědomý a samostatný, k vlastním lidem přátelský, k neznámým zdrženlivý, inteligentní, odvážný, ale nikdy není bezdůvodně agresivní. Nenechá si sice od nikoho nic líbit, ale se psy s přátelskými úmysly vychází dobře. Zpravidla však má sklon pronásledovat drobné šelmy, hlodavce apod., což jsou pozůstatky loveckého instinktu.

Výchova:

Hodně záleží na rané systematické socializaci a výchově – zespolečenštění musí být co nejširší, výchova naprosto důsledná, vlídná, ale neústupná. Potřebuje majitele rozhodného, jemuž nechybí přirozená autorita, jednajícího vždy konzistentně. Při své chytrosti záhy pochopí, co je a co není dovoleno. Pokud by z jeho strany přece jen došlo k překročení stanovených hranic, bohatě stačí patřičnou (vyčítavou, nikoli výhrůžnou) intonací vyřčené pokárání. Žádné fyzické tresty ke zlepšení vzájemných vztahů nevedou, důležité je budovat soužití s ním na vzájemné důvěře a respektu.

Relativně běžným „přestupkem“ bývá třeba neodolatelná touha pronásledovat a dostihnout pohybující se objekty – od aut přes cyklisty až po dětské kočárky a koloběžky. I tento sklon lze patřičným vedením ztlumit, alespoň do té míry, že se setkání odbyde štěkotem. Pro jistotu je však třeba tam, kde se tyto možnosti naskýtají, mít s. t. na vodítku. Nezbytná údržba a úprava srsti z něho činí plemeno poněkud náročnější na péči.

Stavba těla:

Je to bytelně stavěný, nízkonohý, statný pes, čilý a pohyblivý, který nesmí jevit známky obezity. Jeho postava představuje obraz velké síly a aktivity v malém „provedení“. Vzdor krátkým končetinám musí být rychlý a mrštný. Koh. výš. se pohybuje v rozmezí 25 – 28 cm, těl. hmot. činí 8,5 – 10,5 kg.

Hlava má být v poměru k celkové velikosti dlouhá, nesmí však porušovat celkovou vyváženost vzhledu, na krku přiměřené délky má možnost vyniknout. Čenichová partie je stejně dlouhá jako mozkovna. Ta má být svrchu téměř plochá a musí být tak dlouhá, aby byla přiměřeně široká a přitom celkově úzká. Čelní sklon (stop) je jen mírně svažitý, ale zřetelný.

Čenichová partie musí být silná a po celé délce náležitě hluboká. Její délka je stejná jako délka mozkovny. Nos musí být černě zbarvený a velký. Při pohledu ze strany ustupuje jeho přední linie od špičky směrem k bradě (je zešikmená).

Zuby jsou velké, požaduje se úplný pravidelný nůžkový skus, šest hornočelistních řezáků těsně překrývá šest dolnočelistních, přičemž obojí jsou zasazené v čelistech kolmo. Líce musejí být ploché, jařmové oblouky neprominují do stran.

Oči mají být mandlového tvaru, tmavě hnědé barvy, uložené dosti daleko od sebe a hluboko pod obočím. Jejich výraz je bystrý a chytrý. Ušní boltce musejí být úhledné, jemné, na vrcholcích zašpičatělé, vztyčené, nasazené vysoko, ne však příliš blízko u sebe. Krajně nežádoucí jsou boltce velké, u základny široké a nízko nasazené.

Krk je svalnatý, přiměřeně dlouhý a velmi silný. Horní linie těla má být rovná a vodorovná. Hřbet je poměrně krátký, náležitě osvalený. Bedra jsou svalnatá a široká. Ocas by měl být středně dlouhý a celkově má psa vyvažovat. U kořene musí být silný, směrem ke špičce se zužuje. Je vysoko nasazený, vzhůru nesený, rovný nebo mírně prohnutý.

Hrudník je dosti široký a zasahuje hluboko mezi hrudní končetiny. Tvoří jej přiměřeně klenutá žebra, která se směrem k hrudní kosti oplošťují a dodávají mu patřičnou hloubku. Poslední zasahují daleko vzad, takže vzdálenost mezi nimi a pánevními končetinami je krátká, trup musí být tzv. pevně svázaný.

Hrudní končetiny jsou rovné, silných kostí, lopatky dlouhé, šikmo uložené, takže jejich vrcholy směřují nahoru a vzad. Lokty nesmějí být ani vybočené, ani vbočené. Záprstí mají být rovná. Pánevní končetiny jsou v poměru k celkové velikosti psa pozoruhodně mohutné. Stehna musejí být široká, mocně osvalená, kolena přiměřeně zaúhlená. Hlezna mají být silná a nesmějí být ani sbíhavá, ani rozbíhavá.

Nárty jsou krátké a silné, při pohledu zezadu vzájemně rovnoběžné. Tlapky mají být přiměřeně velké, s pevnými nášlapnými polštářky a náležitě klenutými, těsně sevřenými prsty. U hrudních končetin jsou poněkud větší než u pánevních.

Pohyb je plynulý, volný, celkově souladný. Akce hrudních i pánevních končetin musí být vydatná a směřuje přímo vpřed. Pánevní jsou zdrojem vydatného dopředného impulzu (odrazu).

Osrstění je přilehlé a sestává z krátké, husté a měkké podsady a tvrdé, husté, drátovité krycí srsti. Vytváří dokonalou ochranu proti nepřízni počasí. Zbarvení může být černé, pšeničné nebo žíhané jakéhokoli odstínu.